Mistr ČR ve výstupu na cvičnou věž - Vladislav Filip

Vladislav, povíš nám něco o sobě ?
Pocházím z obce Sedmpány ve Středočeském kraji a pracuji jako profesionální hasič v Kolíně. Požárnímu sportu se věnuji na vrcholové úrovni od svých 18 let a postupně se stal nedílnou součástí mého života. Měl jsem také možnost několik let reprezentovat Českou republiku, což považuji za jeden z vrcholů své sportovní kariéry. Požární sport mě naučil, jak důležitá je týmová spolupráce, vzájemná důvěra a podpora. Tyto hodnoty považuji za klíčové nejen v soutěžích, ale i v životě. Každý závod je pro mě příležitostí posunout své limity a dokázat si, že tvrdá práce přináší výsledky. Za všemi úspěchy stojí vždy podpora mé rodiny, která je pro mě největším zázemím a motivací.

Jak probíhala vaše kvalifikace do družstva? 
Kvalifikace byla náročná, konkurence veliká. V týmu máme spoustu mladých a talentovaných kluků, což činí probojování se do sestavy opravdu těžkým. Naštěstí jsem od trenéra dostal důvěru, a proto jsem se snažil tuto příležitost co nejlépe využít.

Máš nějaký předzávodní rituál?
Předzávodní rituály samozřejmě mám – a není jich málo! Na jejich úplné vyprávění bychom potřebovali víc času. (smích) Základem je kvalitní rozcvička a pořádné protažení. Nejvíc mi ale pomáhá mentální připravenost, protože právě ta byla vždy mojí slabinou.

Co tě motivuje k tréninku, odměňuješ se po něm nějak?
Moje největší motivací je sportovní rivalita v týmu – máme skvělou partu a výborné podmínky pro trénink. Další motivací je i to, že se občas podaří porazit i mladší kluky. (smích) Po tréninku mě vždy potěší, když přijedu domů ke své rodině, a hlavně bez zranění. Můžu si tak pořádně odpočinout.

Jaké to bylo vyhrát finálový běh? Z jakého místa jsi do finále postoupil?
Vyhrát takový závod před tolika lidmi byl nepopsatelný pocit. Ze začátku jsem tomu ani nemohl uvěřit – byl to totiž už můj pátý finálový běh v kariéře, ale tento měl něco výjimečného. Celý průběh byl pro mě bláznivý. Ze základní části soutěže jsem postoupil z druhého místa, ale v semifinále jsem po dokončení běhu byl přesvědčený, že dál nepostupuji. Až kluci z týmu mi oznámili, že jsem se dostal do finále. To jsem nakonec završil nejrychlejším časem dne, což mi přišlo až neuvěřitelné, skoro jako sen.

Jak hodnotíš atmosféru na Horním náměstí v Olomouci a na stadionu?
Atmosféra na Horním náměstí byla fantastická. Už jsem měl možnost zažít několik závodů na veřejných místech, ale jsem rád, že se po delší době vrátily právě sem. Diváci vytvořili skvělou atmosféru, která nám dodávala sílu a povzbuzovala nás k lepším výkonům. Atletický stadion měl zase rodinnější atmosféru, ale i tam diváci ukázali, že dokážou vytvořit jednu z nejlepších kulis za poslední roky.

Byl jsi součástí družstva? Jak se mu vedlo?
Ano, závodil jsem za tým HZS Středočeského kraje. Letos jsme tým výrazně omladili a myslím, že jsme vytvořili skvělou partu kluků, kteří si navzájem dodávají podporu, ať už se pokus povede, nebo ne. První den jsme odstartovali výbornými výkony, druhý den jsme na ně navázali, a v neděli jsme vše podtrhli národním rekordem v požárním útoku. Celkově jsme skončili druzí, což je nejlepší výsledek Středočeského družstva v historii.

Jak zpětně hodnotíš mistrovství a svou sezónu 2024?
Z mého pohledu to bylo velmi úspěšné mistrovství. Letos jsem absolvoval pouze dva závody – krajskou soutěž a samotné mistrovství. Přesto jsem spokojený s tím, jak se mi dařilo, a letošní sezónu hodnotím jako velmi vydařenou.

Máš už nějaké plány na další sezónu?
Budu se snažit udržovat v kondici a pracovat na sobě. Pokud moje výkony budou stačit a trenéři mě opět vyberou, budu moc šťastný a udělám vše pro to, abych jejich důvěru nezklamal.

Chceš někomu něco vzkázat?
Chtěl bych poděkovat své manželce a našemu miminku za jejich podporu. Dík patří i klukům z týmu, trenérovi Radkovi Vyvialovi, který nás perfektně připravil, a všem, kteří nám fandili a drželi palce.