Drobečková navigace

Šest let ve Vrběticích

| |

Pojďme se ohlédnout zpět na nejdelší zásah hasičů v Čr.

Zpět

Zásah ve Vrběticích byl jedním z nejdelších a nejnáročnějších v historii českých hasičů. Během téměř šesti let se v areálu vystřídalo přes 1200 profesionálních hasičů a desítky dobrovolných jednotek. Každodenní činnosti zahrnovaly nejen hašení a likvidaci následků, ale také logistiku a technickou podporu. Hasiči vybudovali kompletní zázemí, zajistili evakuaci obyvatel, zabezpečovali průjezdnost komunikací a pomáhali s řadou specifických úkolů, jako byly jeřábnické práce a práce lezecké skupiny. Přes náročnost a nebezpečí se během těchto let podařilo předejít vážným úrazům.

Jak k tomu došlo?

K výbuchu ve Vrběticích došlo 16. října 2014, kdy byla na tísňovou linku nahlášena exploze muničního skladu u obce Vlachovice – Vrbětice na Zlínsku. Incident se stal v areálu bývalých vojenských muničních skladů, kde bylo uskladněno velké množství munice. Po výbuchu, který způsobil rozsáhlý požár, museli zasahující hasiči a složky IZS reagovat na situaci, která byla vysoce riziková a nebezpečná kvůli možnému dalšímu výbuchu a přítomnosti výbušnin.

Jaký byl průběh?

  • Výbuch a první zásah (16. října 2014): První výbuch byl zaznamenán v dopoledních hodinách v jednom z muničních skladů. Následoval požár a exploze dalších částí skladu. Na místo okamžitě vyjely jednotky profesionálních i dobrovolných hasičů, Záchranný útvar HZS ČR a další specializované týmy. Prvotní snahou bylo zabránit šíření požáru a dalším explozím.

  • Evakuace obyvatel: Kvůli vysokému riziku dalšího výbuchu byli evakuováni obyvatelé z okolních obcí, především z Vlachovic a Haluzic. Celkem bylo evakuováno přes 2 000 lidí. Oblast byla uzavřena a hlídána policií.

  • Následné exploze a neustálá pohotovost (říjen 2014 – listopad 2014): Během října a listopadu došlo k dalším několika explozím, které značně komplikovaly likvidační práce. Hasiči museli zasahovat opakovaně, přičemž hrozilo neustálé nebezpečí další detonace.

  • Zajištění zázemí a dlouhodobý zásah (2015–2020): Po úvodních měsících se situace stabilizovala natolik, že hasiči a další složky mohli přejít na dlouhodobou fázi zásahu. Bylo nutné vybudovat zázemí včetně stanů, skladů a kontejnerů pro zasahující týmy. Hasiči zajišťovali logistickou podporu, včetně dopravy materiálu a zabezpečení obědů pro zasahující.

  • Práce s pyrotechniky a odstraňování nevybuchlé munice: Významnou část zásahu tvořila spolupráce s pyrotechniky, kteří museli zneškodňovat zbytky nevybuchlé munice. Hasiči zajišťovali bezpečnost v obtížně přístupném terénu, kde byly nasazovány i lezecké skupiny a těžká technika.

  • Postupné snižování aktivit (2020): Po šesti letech se situace v areálu stabilizovala natolik, že bylo možné zásah ukončit. Poslední činnosti zahrnovaly závěrečné inspekce a dokumentaci. Celý zásah byl oficiálně ukončen v říjnu 2020.

Souhrn

 Celkem během zásahu ujeli hasiči přes 82 000 kilometrů, využili více než 1 000 kusů techniky a zajistili logistickou i technickou podporu pro celou řadu činností, od údržby komunikací po specializované zásahy v rizikovém prostředí.

Výňatek z tiskové zprávy hasičů:

"Pro lepší představu, jak probíhala činnost ZÚ HZS ČR přímo v místě zásahu, v okolí epicentra – úkolem příslušníků ZÚ HZS ČR bylo především ve spolupráci s PČR odstranění munice, často nevybuchlé, rozmetané po okolí po výbuších dvou skladových objektů. Tato munice se nacházela v okruhu stovek metrů od epicenter výbuchů, různě zarytá v zemi, kmenech stromů, křoví apod. Aby mohli pyrotechnici tento materiál detekovat, vyjmout a zneškodnit, museli mít v daném prohledávaném sektoru umožněný přístup, tzn. odstraněné překážky v podobě vegetace, kamenní, sutin, spadlých kmenů stromů apod. Tento přístup jim zajišťovali příslušníci ZÚ HZS ČR. Často se jednalo doslova o „tanec“ po minovém poli…"

Zdroj: HZS

Zpět

Další zprávy: zásahy, Celá ČR