Poděkování generálního ředitele HZS ČR Vladimíra Vlčka

přestože ještě neopustily všechny jednotky oblast Českého Švýcarska, věřím, že můžeme tento největší požár svého druhu u nás považovat za zdárně zlikvidovaný. Vzhledem k tomu, že jsem byl po dobu zásahu přímo na místě, dokáži objektivně zhodnotit obrovské pracovní nasazení každého z vás a zároveň profesionalitu, se kterou jste hodinu po hodině, den za dnem s požárem zápasili. Mnozí z vás si sáhli na hranice svých možností, někteří na dno svých sil. Přesto jste vytrvali, nezalekli se velmi komplikované situace v národním parku ani úmorného horka, a vytrvali jste řadu dní, kdy dlouho nebylo vidět konce. Velmi si vážím práce, kterou jste odvedli. Oceňuji nejen osobní nasazení, ale také výbornou týmovou spolupráci. Jak se říká, řetěz je tak silný, jako je jeho nejslabší část. Pomyslný řetěz v podobě sehraného týmu, který byl složen z tisíce článků hasičů profesionálních a dobrovolných, dalších příslušníků či členů složek IZS, dobrovolníků a také z kolegů z některých dalších zemí, držel velmi pevně, nikde neměl výraznou slabou část. Jeho pevnosti musela nakonec ustoupit i obrovská síla tohoto lesního požáru. Doufejme, že tolik očekávaný déšť, který přišel o tomto víkendu, definitivně udělá tečku i za skrytými, zejména kořenovými ohnisky požáru.

Poděkování však nepatří pouze těm, kteří byli „v první linii“ bezprostředně na místě zásahu. Na NOPIS a KOPIS pracovali dnem a nocí hasiči, kteří zajišťovali vysílání jednotek ze všech HZS krajů a také mezinárodní pomoc v podobě leteckého hašení. Mnoho dalších kolegů a dobrovolníků v zázemí, kteří zasahujícím hasičům doslova kryli záda, ať už šlo o jídlo, pití, ubytování, odpočinek či obyčejné vlídné slovo, si zaslouží také naše uznání.

Ze zkušeností, které nám tento zásah přinesl, budeme čerpat řadu let. A to nejen v tom dobrém, kdy jsme si odzkoušeli nové věci, od dálkové dopravy vody na rekordní vzdálenost 7 km přes plnění bambivaků pomoci flexi tanků až po koordinované dronové průzkumy nových ohnisek požáru a koordinaci mezikrajské a mezinárodní pomoci. Samostatnou kapitolou bylo řízení letového provozu ze vzduchu pomocí tzv. řídícího a koordinačního vrtulníku. Vyplynuly však i některé problémy, které je potřeba důkladně zanalyzovat, abychom je pokud možno mohli v budoucnu eliminovat.

Závěrem bych chtěl vyjádřit, že jsem velmi potěšen, že hasiči, ať již příslušníci profesionálního bezpečnostního sboru či členové jednotek sborů dobrovolných, zásah v Hřensku zvládli a vysloužili si uznání našich spoluobčanů.

Děkuji vám všem, jsem na vás hrdý.