Drobečková navigace

PODCAST: Vysočina je nejen kraj, ale také obec na Hlinecku

| |

Čtyři obce, čtyři sbory dobrovolných hasičů, ale jedna společná jednotka požární ochrany.

Zpět

Na Hasičovo vás zdraví Pepa Nitra. Kdybyste se jednou vydali do skanzenu Veselý Kopec u Hlinska, tak se pravděpodobně na parkovišti potkáte s Janem Chmelařem, který je ve Dřevíkově starostou sboru dobrovolných hasičů. Je také zasloužilým hasičem.

👇PODCAST K POSLECHU👇

Honzo, prosím tě pěkně, jsme v Dřevíkově. Jaký je tu sbor?

Dřevíkov je jedna z obcí, která patří pod obecní úřad Vysočina. Obec Vysočina má pod sebou Možděnici, Dřevíkov, Svobodné Hamry a Rváčov.

Každá z těchto obci má svůj samostatný hasičský spolek?

Ano, každá obec má svůj sbor. To znamená, že máme čtyři sbory a každý z nich je samostatný. Máme však jednu společnou jednotku požární ochrany. Dříve to bylo tak, že každý sbor měl svoji jednotku, tak jak to bylo dáno tehdejším pravidlem. Každý z těchto sborů měl zařazení JPO V. Ale, protože jsme měli nízký stav a špatné materiální vybavení, tak bylo ustanoveno, že vytvoříme pouze jednu společnou JPO.

A do této jednotky jste zapojili všechny zdejší sbory?

Všechny čtyři sbory jsou do ní zapojeny. Například Dřevíkov v ní má čtyři členy. 

Centrum jednotky sídlí kde?

To je ve Svobodných Hamrech.

Na vašem území se nachází velký národní poklad, skanzen Veselý Kopec. Jsou tu samé dřevěné domky a nebezpečí požáru je veliké. Jak jsou chráněny?

Protipožární zabezpečení skanzenu je věcí památkového úřadu, respektive Muzea v přírodě Vysočina. Jaké je, to přesně nevím. Ale jednou za pět let se koná velké námětové cvičení. První, co já pamatuji bylo v prosinci 2017. A v loňském roce to bylo v červnu.

Za povšimnutí ve skanzenu stojí historické hasičské stříkačky. Co to jsou za stroje?

Tyto stroje nemají s naší obcí Vysočina nic společného. Jedna ruční je od firmy Smekal, a ta dříve patřila sboru dobrovolných hasičů Semín, kde už dávno sbor neexistuje. Pak je tam vystavena parní stříkačka, která tam byla převezena z muzea v Chotěboři.

Vy tady v Dřevíkově máte také jeden pěkný historický kousek?

Máme tady ruční čtyřkolovou stříkačku od firmy Stratílek Vysoké Mýto. V loňském roce se dočkala stoletého výročí. V současné době je rozebraná, jednotlivé díly restaurovány a dáváme jí dohromady.

Nedávno jste oslavili sté výročí sboru, ke kterému jste vydali pěknou brožuru. Jak oslavy vypadaly?

Náš sbor byl spolu že Svobodnými Hamry založen v roce 1920. Nejdříve to byl společný sbor Dřevíkov a Svobodné Hamry. Ale každá vesnice chtěla mít samostatné SDH, tak jsme se roztrhli. Konkrétně náš dřevíkovský sbor byl založený 14. září 1920.

Oslavy byly velké?

Oslavy byly velikánské. Škoda, že jsme nemohli slavit rovnou stovku, protože covid nás donutil vše rok oddálit. Průvodem jsme šli s Dřevíkova do Svobodných Hamrů za doprovodu dechovky ze Skutče, kde bylo přivítání a projevy o historii obou sborů. Pak následovaly ukázky požárních sportů dětí i dospělých a ukázky hasební techniky, ve kterých nám vypomohli hasiči z Hlinska. Ti jsou velice aktivní a vypomáhají okolním malým sborům, které nemají techniku.

Honzo, já vím, že jste velice činní v místním společenském životě. Mohl bys mi k tomu něco říct?

Určitě. Na Dřevíkově míváme tolik akcí, že to většinou nestíháme. Každý rok pořádáme pro ženy MDŽ. To držíme bez přerušení už tolik roků, že ani nepamatuji. Pak máme turnaj v mariáši. Po něm následuje příprava na okrskovou soutěž. Sice máme dřevíkovské družstvo už ve věku kolem čtyřicítky, ale přesto se okrskových soutěží pravidelně účastníme. Na to připravujeme na venkovním parketu takzvané kulturní léto, což obsahuje celkem tři zábavy. Klasickou zábavu a dva countrybály. Také se tu koná hodně známé setkání harmonikářů a heligonkářů. Vloni to byl už jedenáctý ročník. Poslední akci léta je dětské odpoledne. Loni v září jsme ještě měli 20. ročník Memoriálu Ládi Drapalíka. To byl náš bývalý velitel, který nás opustil v padesáti letech. Na jeho počest organizujeme dvoukolovou hasičskou soutěž. První část je podle regulí požárního sportu. A druhá má charakter zábavné formy. Je to kbelíková štafeta. To je taková naše rarita.

Co to obnáší?

To simulujeme, jako že nám odešla mašina, tak si vzpomeneme na minulost, kdy se požáry hasily pomocí džberů. Sedm členů soutěžního družstva si předává kbelík s vodou, se kterou pak musí srazit kuželku. Když se to nepovede, musí zpátky na základnu a všechno zopakovat znovu, dokud kuželku nesrazí.

Spousta vašich hasičů, stejně jako ty, slouží na parkovišti skanzenu.

Například, teď o Velikonocích, jsme zajišťovali odstavné parkoviště u Dřevíkova. Byli jsme v plném zápřahu. Kromě toho ještě máme další služby na masopust a zimní jarmark. A teď si vzpomínám, že po Memoriálu Ládi Drapalíka pokračují akce posvícenským fotbalem. A začátkem prosince máme zahájení adventu. Nerozsvěcujeme vánoční strom, ale zvoničku na dřevíkovské návsi. Také to se setkává s velkým ohlasem a účastní se toho stále více lidí. Jedná se o poslední akci roku. Ještě musím říci, že nedávno nám zavřeli hospodu. Aby naše kulturní činnost mohla pokračovat, tak se hasiči uvolili, že to pohostinství budou provozovat. Teď je v péči sboru. 

Takže, kalendář máte plný, práce plno. Honzo, já ti přeju, aby se tobě i vašem sboru dařilo i do budoucna, a hlavně, abyste nemuseli vyjíždět žádnému požáru.

Děkujeme moc.

Zpět

Další zprávy: podcast, Vysočina