PODCAST: Sběratelské nadšení Pavla Herdy
V Benešově u Boskovic žije Pavel Herda. Hasič tělem i duší. Ke své běžné hasičině má ještě něco navíc.
Je přímo posedlý sběratelstvím hasičských rarit. Ve sklepních prostorech v bytovce čp. 175 si vytvořil ojedinělé minimuzeum.
👇PODCAST K POSLECHU👇
Pavle hned, co jsme vešli dovnitř mě zaujala tvoje sbírka hasičských přileb. Mám dojem, že jsme je mohli vidět i na nedávném VI. sjezdu Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v Brně.
Je to tak a byl jsem rád, že i tam jsem mohl ukázat, něco z výstroje našich předků. Stejně jsem rád, že tady dnes s tebou můžu si povídat o hasičské historii a sběratelství. Od roku 2009 jsem jejím velkým nadšencem. Sbírám hlavně rukávové nášivky sborů. Ucelené soubory pak dávám rámovat. Až je budu mít všechny, chtěl bych předat do muzea v Přibyslavi. Od nášivek jsem přešel k sekerkám, přilbám, hasičským kalendářům, a hlavně se mohu pochlubit velkou sbírkou písemností.
Kolik že máš těch nášivek?
Je jich kolem tisícovky. Mám je srovnané podle krajů, okresů a okrsků.
A tady třeba ty přilby, které se tak hezky lesknou. To všechno dáváš dohromady sám?
Něco jsem dostal, něco si kupuji, například z Aukra. Všechno si pak opravuji a renovuji sám.
Který je tvůj nejnovější přírůstek?
To je ta krásná helma nahoře, kterou jsem dostal minulý týden v dezolátním stavu. Jak vidíš, už se mi podařilo dát původní podobu. Dalo to sice hodně práce, ale všechno jde, když se chce. Odměnou mi za to je nesmírná radost. Tento kousek je z roku 1920.
Máš tady také několik uniforem. Jednu dokonce velice vzácnou.
Je to uniforma, která mě velmi moc těší. Nosil ji bývalý starosta Sdružení Čech, Moravy a Slezska Rudolf Manoušek. Patří nedílně k mým výstavám, na které jsem zván. Vystavují velice rád, protože tam mám možnost setkávat se s kamarády, kteří mi se sběratelstvím pomáhají a podporují mě.
Vidím, že to máš připravené výstavní panely. Kam všude jezdíš vystavovat?
Jezdím hlavně tady po okrese, ale i mimo okres. Například, nedávno jsem byl v Oslavanech nebo v Brně. Teď to kvůli epidemii trochu drhlo a v podstatě celý rok jsme měli s výstavami utrum. Nyní se to pomalu opět rozjíždí. Pokud má nějaký sbor výročí, tak nemám problém zapůjčit svou výstavu celou. Je to trochu pracné, protože všechno musím zabalit, odvézt a zase přivést, ale jsem rád že jsem mezi hasičemi a ti mohou vidět svědky toho, co tu bylo před léty.
Vraťme se ještě k těm písemnostem. Máš tu nějakou vzácnost?
Mám tady velkou vzácnost. Vlastním svázané ročníky časopisu „Ochrana hasičská“ od roku 1892. Je v tom krásné počtení a prakticky si v tom listuji po celou zimu.
Co ještě tak zajímavého tu můžeme zde najít?
Mám tady různá hasičská vyznamenání. Třeba i z období protektorátu. Ten člověk, který ta vyznamenání dostal, je tu stále s námi.
Jak se ti to daří všechno sehnat?
Mám dobré kamarády, kteří mi v tomto pomáhají a řadu věcí mi věnují. Chodím po schůzích a vyptávám se, co kdo má a mohl by mi poskytnout.
No, jestli tě podporuje také manželka? Je to přeci jen náročný koníček.
Mám velice hodnou ženu a bez ní by to rozhodně nešlo. Věnuji tomu spoustu a spoustu volného času a ona mě v tom podporuje. Jsem za to moc vděčný a moc ji děkuji.
Pavle, děkuji ti za rozhovor. Ještě jednou si to tady musím pořádně prohlédnout. A vás, příznivce Hasičova si dovoluji jménem Pavla Herdy do jeho minimuzea v Benešově u Boskovic pozvat.
