PODCAST: Rovnocenné partnerství SH ČMS a ČHJ

Pepa Nitra vás zdraví z Hlinska v Čechách, na Vysočině, a jsem tady s velitelem jednotky dobrovolných hasičů Mirkem Oboleckým.

Nejdřív začněme tím, kolik máte v Hlinsku sborů a kolik jednotek?

V první řadě, na území města působí jednotka Hasičského záchranného sboru České republiky stanice Hlinsko – JPO I. Dále tu máme JPO II, to je Hlinsko-město. Pak je tu JPO III Hlinsko-Blatno a jednotka Hlinsko-Chlum, která je zařazena v kategorii V.

👇PODCAST K POSLECHU👇

Ty jsi velitelem jednotky Hlinsko-město a Hlinsko má dva sbory. Oba jsou zastoupeny ve tvé jednotce?

Ano. Máme tady dva sbory. České hasičské jednoty a Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Z obou těchto organizací mám v jednotce zastoupení v poměru vůči členské základně.

Z druhé strany hasičárny sídlí profíci. Jaký s nimi máte vztah?

Myslím si, že vztah s příslušníky hasičského záchranného sboru je velmi dobrý. Vlastně, část členů naší jednotky slouží také na stanici. Další část jednotky jsou podnikoví hasiči. Ti jsou z armádního muničního skladu Květná, firmy Paramo Pardubice a Dopravního podniku hlavního města Prahy Metro.

Jaké máte nejčastější zásahy?

Víceméně jsou to požáry. Díky tomu, že tu máme stanici HZS, tak nejsme zase tak vytěžování, jako okolní větší města, jako jsou například Skuteč nebo Chrást. Máme tak kolem padesáti, šedesáti zásahů za rok, což vychází tak na jeden ostrý výjezd za týden. 

Když se ohlédneme do historie, tak který z těch zásahů byl největší? Na který nerad vzpomínáš?

Bylo to 24. června 1995 při srážce vlaku se samovolně ujetými vagóny z Čachnova, kde našlo smrt devatenáct lidí.

To bylo to velké železniční neštěstí u Krouny?

Tam se odehrál jeden z největších zásahů naší jednotky. Potom v roce 2006 tady hořel dům na křižovatce U Záložny. To byl také docela složitý zásah.

Jaký je vztah mezi vámi a radnicí, když ve městě jsou i profíci?

Já bych řekl, že máme ve spolupráci s městem víceméně nadstandartní vztah. Vychází nám vstříc a finančně nás podporuje. Nemáme žádný problém. Když potřebujeme něco většího, zařadí se to do rozpočtu. O co jako velitel zažádám, tak starosta mi vyhoví, protože si je vědom toho, že hasiče potřebuje. A není to jenom o zásahové činnosti. Vykonáváme i jiné akce. Třeba dovoz vody na hřbitov. Místní část tam má cisternu. Vodovod tam není. Provádíme také čištění komunikací a když je sucho, tak zaléváme stromky. Děláme všechno pro starostu, tak jako menších obcích. On je zřizovatel.

Já vím, že jste také činní společensky. Co všechno ještě děláte?

Začněme o tom, že náš sbor České hasičské jednoty má také děti. Teď už jich je jenom pětadvacet, ale bylo jich i čtyřicet. Covidová doba však udělala svoje. Takže, máme oddíl mladých hasičů a pořádáme soutěže. Minulý týden jsme měli dovednostní soutěž. Nyní nás pro změnu čekají čarodějnice. Ty organizujeme, jako jednotka hasičů. A pak to jsou další soutěže v rámci české a moravské hasičské jednoty. V červnu máme společné mistrovství, které se koná u nás, v Hlinsku, na tartanovém stadionu. Pak to jsou soutěže pro dospělé. „Memoriál Michala Denka“ je v září. Pak to jsou ještě „Hlinecké šedesátky“. Ty už se konají patnáct nebo devatenáct let. Jde o běh s překážkami. Tato soutěž je zařazená do akcí Okresního sdružení hasičů Chrudim. Máme s ním velice dobré vztahy. Berou nás jako rovnocenného partnera. Vím, že v některých částech republiky naši členové přijedou, odsoutěží, ale nejsou klasifikováni. A to je špatně.

Vy máte v hasičském sportu také dobré ženy.

V hasičském sportu určitě. Jsou několikanásobnými vítězkami na mistrovstvích republiky české a moravské hasičské jednoty. Také v loňském roce se jim titul podařilo obhájit. Vítězové soutěže našich jednot se pak podle daného klíče účastní společného mistrovství republiky s HZS ČR a SH ČMS, na které jsme zvaní jako hosté. Ale tam už jsme klasifikováni. Původně jsme tam jezdili jako samostatná kategorie. Teď už jsme zapsáni na výsledkové listině.

Vraťme se k zásahům. Když jsem jel k vám, bylo mi řečeno: „Ať ti Mirek ukáže svůj pověstný granát.“ Můžeš mi o něm něco říct?

To bylo, tuším, 15. července 1996. Tehdy ještě nebyly sbory kraje, ale okresů. Naše stanice byla vyžádána k meziokresnímu výjezdu. Vyjeli jsme se vším, co jsme tady měli k výbuchu továrny v Poličských strojírnách. Prováděli jsme tam zásah rozložení na bezpečnostních valech. Ty bránily tomu, aby tlaková vlna nešla do stran, ale vzhůru, aby se vytvořil ten známý hřib. No, prostě jedna zbloudilá střela si našla moji helmu, a to byl tento granát. Musím říct, že bylo štěstí, že tehdy naše vedení zakoupilo nové přilby značky Gallet. Ta moje si myslím, že mi zachránila život. Já jsem to dostal na spánek a mít tu starou přilbu „s motejlama“, tak to by nadělalo pěknou paseku.

Takže vybavení máte dobré?

Jakožto bývalý příslušník hasičského záchranného sboru se snažím, aby bylo naše vybavení stejné, jako má hasičský záchranný sbor. Takže třívrstvý zásahový oděv je samozřejmostí. Přilby od Drägra a jednovrstvé zásahové oděvy na venkovní požáry. Máme tady dvě automobilové cisterny. Jednu osm set patnáctku 4x4 a jednu sto třicet osmičku. Ta by měla být příští rok nahrazena Tatrou Force. Příští rok budeme mít výročí, takže bychom tak mohli dostat pěkný dárek. Pak tu ještě máme technický automobil Volkswagen Transporter, dopravní automobil… V podstatě to, co stojí vedle je všechno standardní vybavení. Dneska to jinak nejde. I když teď tolik ostrých výjezdů nemáme, musíme vzít v úvahu, že stanice Hlinsko má rajon v dosahu zhruba asi 25 kilometrů. To znamená, že když třeba profíci zmizí na Proseč, což je otázka pětadvaceti třiceti minut dojezdu, tak to je půlhodiny tam, půlhodiny zpátky a nejméně hodinu tu je „otevřeno“. Proto si nás operační nechává v záloze. Měli jsme rozhovory s operačním, proč nejezdíme hned s nimi. Došlo k určité dohodě, že skutečně díky naší vybavenosti, aby dvě cisterny s vyprošťováním odjely někam pryč a tady by nebylo nic, to nejde. Sice na to tak trochu doplácíme, ale říkám to v uvozovkách.

Vzpomněl jsi slovo výročí. Jste jeden z nejstarších sborů na Chrudimsku i ve východních Čechách, založený v roce 1875. V příštím roce tedy budete mít kulaté 150.výročí. V Hlinsku v době založení sboru byla dokonce i výrobna požárních potřeb?

Byla tady firma Karla Churaina, který byl výrobce prvních zásahových věcí, jakými byly sekyrky, opasky, žebříky… Pan Churain byl také prvním velitelem zdejších dobrovolných hasičů a zároveň zakládajícím členem Sboru dobrovolných hasičů Hlinsko.

Takže nyní pokračujete v dlouholetých tradicích. Mirku, já ti přeji, aby těch výjezdů jste měli co nejméně. Abyste to vaše dobré vybavení používali jen na výcvik. Tak, zas někdy, ahoj.

Ahoj.