PODCAST: Historie Hasičského domu
Objekt byl vystavěn před 92 lety a byl tehdy nejvyšší obytnou stavbou v Praze. První základní kámen byl položen 28. září 1928. Stavba Hasičského domu čp. 2135 byla dokončena v roce 1929, kdy se 24. června konala závěrečná kolaudace objektu.
👇PODCAST K POSLECHU👇
Sedmý ročník festivalu Open House Praha 2021 měl letos na programu také komentovanou prohlídku Hasičského domu na Vinohradech. Spolu s organizátory akce se prezentace „prvního pražského mrakodrapu“ 7. srpna 2021 ujali Ivan Jirota a Pepa Nitra. Těžko by se našel někdo, kdo o této budově ví více než oni dva.
Před desátou hodinou před domem č. 45 v Římské ulici už stála dlouhá fronta zájemců, aby si v prostoru recepce vyslechla, že objekt byl vystavěn před 92 lety a byl tehdy nejvyšší obytnou stavbou v Praze. Pak už každou půlhodinu si kolem dvaceti až třiceti zájemců mělo možnost prohlédnout základní kameny, z nichž první byl položen 28. září 1928. Někteří měli jen zájem o prohlídku místního pivovaru nebo si výtahem vyjeli na atraktivní podívanou z terasy, která je jinak pro veřejnost uzavřena. I tak hasičským centrem za celý den prošlo více než pět stovek návštěvníků. Ti největší fandové historie a architektury si i pozorně zapisovali poznámky z několkaminutové exkurze dějinami Hasičského domu z úst průvodce Pepy Nitry, který odpověděl i na mnohé zvídavé otázky. Velký zájem byl i o psanou letákovou formu s historickými fotografiemi, kterou připravil Ivo Havlík.
Akce se bezpochyby vydařila, což svědčí i dobré hodnocení a poděkování ze strany Festivalu Open House Praha.
Jedním z mnohých poválečných stavebníků na Vinohradech bylo Nákupní a prodejní družstvo členů České zemské hasičské jednoty v Praze, zapsané společenstvo s ručením omezeným. Jednota ovšem již předtím zakoupila pro své potřeby jako provizorium již stojící dům v Rubešově ulici č. 17. Jeho užívání se ujala dnem 16. února 1923. Definitivní rozhodnutí představenstva družstva o koupi pozemku a následné stavbě nového objektu, později nazvaného Hasičský dům, bylo po důkladném zvážení všech pro i proti učiněno 19. ledna 1926. Předsedou stavebního výboru se stal Bohumír Křečan z Dobřichovic.
Jako stavební parcela bylo vybráno místo, kterému místní usedlíci říkali Seidlovo pole, podle jména někdejšího vlastníka. Zakoupené staveniště číslo katastru 71/1 mělo celkovou výměru 1962 m2. Ta část, kde novostavba Hasičského domu měla vyrůst, se rozkládala na rohu ulic Brandlovy, dnešní Římské, a Blanické. Následně byla vypsána veřejná architektonická soutěž, ve které zvítězila firma Ing. arch. Pavla Moravce a Ing. arch. Tomáše Pražáka.
Přišel čas důležitého aktu pro každou významnou stavbu, slavnostní položení základního kamene. Památník Hasičského domu, vydaný při příležitosti dokončení stavby v roce 1929, o tom napsal: „Den 28. září 1926 byl velikým svátkem dobrovolného hasičstva, jež v tento den kladlo základní kámen svého budoucího domova. Účast členů vlády, poslanců, senátorů, úřadů a korporací byla velmi četná. Tato skutečnost, jakož i nesčíslné hřejivé, blahopřejné projevy povzbuzovaly nás k nastávající perné práci.“
V průběhu stavby bylo do zdiva muzejního sálu zasazeno 54 kamenů z památných historických míst, věnovaných jednotlivými hasičskými župami (dnes jich zbylo 49). Jednotlivé kameny byly opracovány firmou Ducháček z Vršovic a opatřeny jménem svého původu – Tábor, Blaník, Vyšehrad, Trocnov... a samozřejmě Velvary, místo založení prvního českého sboru. Došlo tak k podobné situaci jako dříve při stavbě Národního divadla. V tomto činu byla hluboká symbolika, s tím, že Hasičský dům je budován s podobným nadšením a finančními oběťmi jako svého času Zlatá kaplička nad Vltavou.
Stavba Hasičského domu čp. 2135 byla dokončena v roce 1929, kdy se 24. června konala závěrečná kolaudace objektu. Vzhledem ke svým devíti nadzemním podlažím, počítaje v to i věž, byl objekt v tehdejším tisku prezentován jako první pražský mrakodrap. Zároveň bylo konstatováno, že nová monumentální stavba Ústředního hasičského domu dobrovolných sborů nemálo přispěla k velkoměstskému rázu nejen Královských Vinohrad, ale i Prahy. Stavba hezky kontrastuje s cihlovou fasádou Domu zemědělské osvěty, který stojí naproti a byl postaven architektem Josefem Gočárem v letech 1924 až 26.
Dům byl projektován jako víceúčelový. Bylo zde muzeum požární techniky, pro tu byl vybudován speciální vjezd. V parteru, stejně jako je tomu dnes, byly zřízeny výklady, restaurace včetně zázemí a úřední místnosti. Na jedenácti podlažích bylo po kolaudaci 1 453 místností a chodeb o podlahové ploše 2135,25 m2. Dům měl vlastní transformaci stanici elektrického proudu, čtyři telefonní linky a balkony do dvora byly využívány jako hasičské leziště o sedmi patrech.
Ve třech patrech věže byly přednáškové sály, ty zároveň sloužily při společenských akcích. V budově se rovněž mohli ubytovat mimopražští účastníci různých hasičských kurzů a školení. K tomu byl uzpůsoben i prostorný domovní dvůr. Bylo zde cvičiště s maketami pro simulování požárního útoku. Jinak samozřejmě v celém objektu převažovala funkce administrativní. Své kanceláře tu měla Hasičská pojišťovna, pohřební pokladna, starobní pokladna, Nákupní družstvo členů České zemské hasičské jednoty, Hasičská záložna a další.
V objektu nechyběl ani divadelní sál, svého času sloužící jako biograf. Tomu byla udělena řádná koncese výnosem zemského úřadu dne 21. dubna 1929. Pod názvem Varieté - Bio se na scéně střídalo promítání filmů a živé hudební, kabaretní a artistické produkce. Později zde působila Malá opereta, které řediteloval M. Bukovský. Po zániku operetního souboru v polovině třicátých let se sem opět vrátila kinematografická produkce.
Při náletu spojeneckých leteckých svazů 14. února 1945 byl objekt těžce poškozen a vyžádal si generální opravu.
Záhy po II. světové válce byl objekt znárodněn. Svým původním majitelům se v důsledku změny politických poměrů vrátil až v roce 1992. Hasičský dům byl opraven a spolu s Hasičskou vzájemnou pojišťovnou zde sídlí Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a je zde několik bytových jednotek.
Od roku 1993 se začalo z mnoha opravami a rekonstrukcemi vnitřní zařízení, výměna vodovodní, plynové a elektrické sítě, modernizaci kotelny, opravami střech, renovaci a modernizaci restauračních zařízení. Koncem října 1998 došlo k vnější opravě fasády. Později byly vybudovaný ubytovací kapacity v podkroví, opravena vnitřní fasáda domu i divadla. Došlo k výměně osobního výtahu a rozšíření restauračních ploch. Poslední oprava byla provedena v roce 2016. Byl vyměněn střešní plášť.
Dům byl rovněž dlouhá léta proslulý působením Divadla Spejbla a Hurvínka. „Dřevění umělci“ se sem spolu se svým tvůrcem Josefem Skupou přemístili po II. světové válce ze svého rodiště, západočeské metropole Plzně. Své účinkování zde ukončili v závěru roku 1994, aby je vystřídalo Divadlo U Hasičů s projekty Divadla bratří Formanů, Cirkusu Šilhán a Rodiny Váňovy, Divadlo Bez zábradlí atd. Divadlo od 4. ledna 1999 pod vedením Tomáše Spurného prosperuje dodnes. V roce 2014 bylo renovováno hlediště s 342 místy k sezení. S jeho opravou bylo vylepšeno také technické zázemí.
