Pasport téměř všeho kolem nás má smysl hlavně pro složky IZS

Aby jednotky požární ochrany, ale i další složky integrovaného záchranného systému byly včas u mimořádné události, je nutné znát přesné místo, kde k nehodě, požáru či jiné události došlo. Velmi zřídka se stane, že volající není schopen udat svou přesnou polohu. V takovém případě přichází na řadu přibližná lokalizace z dostupných informací a spolupráce složek IZS v záchranné akci.

Operační důstojníci na Krajském operačním a informačním středisku HZS Pardubického kraje mají k dispozici větší množství nástrojů pro určení polohy volajícího.

Úplně nejspolehlivější lokalizací stále zůstává adresa, tedy název obce, číslo popisné (orientační, evidenční), kterým by měla být označena každá budova (včetně chaty či garáže).

K popisu místa v terénu pak lze využít názvů hradů, zámků či zřícenin, dále pak bodů záchrany v lesích (žluté tabulky složené ze zkratky písmen a čísla), kilometrovníku silnice, značení turistické trasy a výškových bodů či odpočívacích stanic nebo vyhlídek a v neposlední řadě i nadiktováním čísla ze sloupů veřejného osvětlení. V mapách na Krajském operačním a informačním středisku v Pardubicích máme označeny nejen sloupy pouličního osvětlení již v 46 městech a obcích našeho kraje. Pro zajímavost – jedná se již o 26 tisíc lamp.

Dále železniční přejezdy mají svá čísla (samolepky nalepené na výstražném zařízení).

„V našich mapách nalezneme i kilometráže silnic, hektometráže železnic, místní názvy, standardně čísla popisná, v létě pak všechny aktivní dětské tábory, ale i školy v přírodě,“ říká por. Tomáš Hlavatý, DiS. z oddělení komunikačních a informačních systému HZS Pardubického kraje. „Jsme schopni lokalizovat místo události podle souřadnic z mobilního telefonu či navigace. Známe čísla mostů, podjezdů, tunelů, kilometráže vodních toků, známe místní názvy lokalit,“ vyjmenovává Tomáš Hlavatý, správce GIS a jednotného systému varování a vyrozumění. 

Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje nově disponuje také informacemi ze silničních kamer Ředitelství silnic a dálnic, k dispozici máme také data o uzavírkách komunikací. „Vycházíme také z plánů krizového a havarijního plánování. Podíleli jsme se například na přípravě dat při výkopových pracích při stavbě křižovatky u Parama v Pardubicích. Máme letištní plány, informace o muničních skladech, vodovodech a kanalizacích a pochopitelně i jednotný systém varování a vyrozumění, povodně přírodní i zvláštní, tedy například průlomy vodních děl,“ doplňuje Hlavatý.  

Dané systémy fungují za pomocí přenosu informací z GPS, kdy jsou data přenášena pomocí tzv. datových vět a po jejich rozkliknutí se v mapě operačního důstojníka ukáže dané místo, ze kterého volající telefonuje. Vždy je ale nutné upřesnění místa zásahu pomocí operátora tísňové linky, který ještě cílenými otázkami získá potřebné informace a ty následně předá výjezdové jednotce či dalším složkám IZS.

Díky těmto pomocníkům je efektivnější organizace záchranných skupin, lze podle nich určit, jaká zásahová technika se na místo dostane, nebo jaké je v oblasti radiové spojení. V případě, že se lidé dostanou do situace, kdy budou potřebovat pomoc záchranných složek, je důležité také setrvat na smluveném místě a nikam nechodit. Operační důstojník je pak schopen místo lokalizovat a poslat okamžitě pomoc.

por. Bc. Vendula Horáková, tisková mluvčí