Drobečková navigace

Parnička z Kvítkovic - překrásný kus historie

| |

Ve vesničce Kvítkovice se otevřela okna do minulosti díky vyprávění pamětníků z místního sboru dobrovolných hasičů.

Zpět

Jejich příběhy o historii sboru a jeho parní stříkačce byly fascinující, přičemž jejich zkušenosti a dobrodružství zasáhly do dlouhých let sborového života.

Sbor vznikl v roce 1894, a to dokonce dvakrát kvůli obecním sporům v představenstvu. Jejich úzká spolupráce s mládeží sahá až do roku 1948, kdy bylo oficiálně založeno družstvo dorostu, a tato tradice přetrvává dodnes s občasnými přestávkami. Sbor má nyní 30 aktivních mladých členů, kteří dosahují významných úspěchů nejen v pohárových, ale i v ligových soutěžích.

Členská základna čítá přibližně 70 hasičů, kteří operují ve výjezdové jednotce JPO5 s průměrně 20 výjezdy ročně. Pamětníci, kteří nás přivítali, se nejen věnují práci ve sboru, ale také se starají o parní stříkačku a jsou klíčovou součástí parního družstva.

Historie parní stříkačky, vyrobené v roce 1907 pro město Chrudim, je zastřena mlhou neznalosti, ačkoli je známo, že tam fungovala a zasahovala. V roce 1972 nebo 1973 byla naposledy použita při místním výročí, kde bohužel hasič, který ji obsluhoval, zemřel. Tam jí následně objevil pan Josef Hiánek, hasič právě ze sboru v Kvítkovicích, po kterém nese parní stříkačka jméno Josefínka. I díky jeho úsilí stříkačka funguje dodnes ve sboru v Kvítkovicích.

Příběhy vyprávějí o jejím putování z Chrudimi, o těžkostech při jejím hledání v nepořádku a kopřivách, a o dvou letech intenzivní práce na její opravě. Hasiči, z nichž někteří pracovali jako železničáři, díky svým znalostem s párou, přispěli k obnovení této historické stříkačky. Josefínka je unikátní v provedení s čerpadla a jejím výstřikem měřeným až na 44,51 m.

Jednou kuriozitou bylo nasátí dvoulitrové PET lahve do čerpadla, avšak po vyjmutí byla parní stříkačka opět plně funkční. Od revolučního období v roce 1989 měla složitější období, ačkoli se stále využívala při výročích a speciálních událostech.

Sbor a parní stříkačka se staly součástí historického muzea, které sbor založil v roce 1985, a Kvítkovice se tak staly domovem pro unikátní technické poklady, jako je největší žebřík Hilst 157 nebo další unikátní žebříky. Parní stříkačka si také zapsala tři rekordy v Guinessově knize rekordů. Plány na sjednocení sbírky do jednoho místa zatím zůstávají nerealizované, ale pamětníci doufají, že se brzy jejich přání splní.

Zpět

Další zprávy: obecné, Zlínský