PODCAST: Ojedinělý sbor v srdci Prahy

Vláďo, o vašem sboru se říká, že jste samostatným spolkem, což je v podstatě pravda. Jak jste vlastně vznikli? Co vás k tomu vedlo?

Předně, co nás k tomu vedlo, byly povodně v roce 2002. Povodněmi byla zasažena také Praha 1, zvláště území podél Vltavy bylo zasaženo velice silně. My jsme se po této pohromě sešli, abychom řešili, co se dá udělat pro lepší bezpečnost zdejších obyvatel. Sešlo se nás několik dobrovolníků. Část z nás byla bývalí profesionální hasiči a část byli obyvatelé Prahy 1.

Sešli jsme se, abychom v budoucnosti mohli sami sobě a našim sousedům pomoci. Sešli jsme se, dohodli a založili sbor dobrovolných hasičů Prahy 1. Dnes už máme k dispozici dva prostory. Jeden v Novomlýnské ulici, což je prakticky v centru Prahy a na břehu Vltavy. A další místo je na adrese Újezd 26 - společenské centrum, které nám dala k dispozici Praha 1. Zde se konají společenské akce, školení a akce pro děti, seniory a širokou veřejnost Prahy 1.

👇Klikni a poslechni si PODCAST👇 

Ještě máte něco na Loretě?

No vidíš, zapomněl bych. Velice důležitá věc. Přímo nad Pražským hradem je velká zahrada. Dříve tam bylo zahradnictví a bylo v dezolátním stavu. My jsme ten prostor vyčistili, upravili a obnovili protipožární nádrž, která tam byla postavena za druhé světové války. A dnes je tam centrum, kde se konají příměstské letní tábory pro děti a v průběhu roku se tam konají výcvikové a společenské akce.

Vy máte svoje poslání, svou výcvikovou jednotku… Jak to všechno funguje?

Já bych to rozdělil. Zaprvé, vznikli jsme jako sbor. Jako všichni ostatní. Postupem času jsme se usnesli, že ti mladší a silnější, „kteří ještě unesou požární hadici,“ (-: vytvoří jednotku. Tak vznikla naše jednotka. Dnes můžu říct, že je velmi dobře vybavena technikou a podporuje ji jak městská část, tak magistrát. V Novomlýnské ulici má svou základnu. Není to typická hasičárna. Je to základna, aby jednotka mohla fungovat. Zbytek sboru se schází na Újezdě 26 a má víceméně společenské poslání na pořádání akcí nejen pro děti. Pořádáme akce na Kampě a na Žofíně. Propagujeme hasičinu a lákáme nové členy sboru, aby se věnovali tomu, co nás baví, a tedy bavilo i je.

Vraťme se k jednotce. Jak je vybavena? Jak je zařazena do výjezdu?

Současné době je zařazena jako JPO V. Dispozici má velký cisternový automobil, tranzit, malý autobus a další techniku, protože hlavním úkolem naší jednotky je stavět protipovodňové zábrany. Naše jednotka, jako jediná v Praze, je staví na Slovanském ostrově oproti paláci Žofín. Jsou to specifické zábrany, které jinde nenajdete a naše jednotka je umí postavit. Umí také postavit protipovodňové zábrany na Malé Straně a na Kampě a na navazujících oblastech. Průběžně kontrolujeme zámky zábran a jejich uložení, aby systém byl stále funkční.

Já bych řekl, že založit sbor a potažmo jednotku Prahy 1 je takový zázrak. Jak se vám to podařilo?

Musím to říct takhle. Bylo nás tam pár, profesionální hasičů a věděli jsme, co chceme. A to si myslím, že je základ. Musím také vysoce vyzvednout pomoc Prahy 1, která nám šla na ruku. Jinak bychom neměli to, co máme. Nemohu opomenout ani pomoc magistrátu, protože financoval naši výjezdovou cisternu deseti miliony korun. Bez toho bychom se k ní nedostali. Na druhou stranu je si třeba uvědomit, že lidé, kteří tady žijí, nás plně podporují. Už v roce 2013, naše jednotka stavěla zábrany na Kampě a na Žofíně a všichni viděli, jak naši chlapi stavějí zábrany po kotníky ve vodě, a ty zábrany vodu vydržely! Zkrátka, většina obyvatelů má k nám vřelý vztah.

Myslím si, že ten vztah je i v tom, že tady pořádáte různé akce. Teď se chytáte pořádat hasičský bál…

Ne, ne, ne! Hasičský bál už proběhl. To máš trochu zpoždění. A byl výborný, jako obvykle. Pořádáme ho v Malostranské besedě a je o něj vždycky obrovský zájem. Teď chystáme takovou nestandardní záležitost, budeme na Mikuláše vařit hasičský čaj. Máme polní kuchyni a na Kampě ve spolupráci se spolkem Přátel Malé Strany a Hradčan vaříme hasičský čaj a děláme takovou malou merendu. Scházejí se tam místní a také turisté. Rozsvěcuje se vánoční stromeček. Je to takové předvánoční soaré, pro přátelé sboru a známé.

Když jsme na Kampě, já vím, že jste tam zřídili pomníček zahynulým hasičům při teroristických útocích 11. září 2001 a pořádáte tam vzpomínkovou akci. Sám jsem se jedné účastnil. Co mi k tomu řekneš?

Bylo to tak, že po 11. září jsme si řekli, co bychom mohli udělat, aby to bylo dlouhodobé a aby to mělo nějaký smysl. A tak jsme seděli na pivu a diskutovali. Padly různé nápady a pak někdo řekl: udělejme pomník. Dali jsme hlavy dohromady, sehnali pár peněz. Složili jsme se. Každý sáhl do kapsy, kdo jak měl hluboko. Nechali jsme postavit pomník na Kampě na místě, kde dříve stál nějaký asi hraniční kámen. Tak vznikl pomník obětem 11. září. Náš kamarád nám udělal model hasičské přilby, a ta je na tom pomníku umístěna. Od té doby, což je už deset let, tam pořádáme pravidelná setkání, kterých se účastní i ambasador Spojených států, zástupci Ministerstva vnitra, ředitel pražských hasičů. Je to prostě pietní akt, který slouží k uctění památky těch záchranářů a hasičů, kteří zahynuli 11. září. My to pojímáme také jako památku na všechny hasiče, kteří položili život za druhé. Myslím si, že tato akce má veliký ohlas. Je spojená s hudbou, s projevy. Jsou tam přítomny i děti, které v létě prošly příměstským táborem. Samozřejmě, že v tom hodláme pokračovat.

Vzpomněl jsi příměstský tábor. To je práce s dětmi. To je, co já vím, také bohatá činnost?

Ano, pravidelně pořádáme příměstský tábor. Jak jsme hovořili o našem prostoru na Loretě, tak tam se vystaví stany a překážková dráha. Ty děti tam pak opravdu neodpočívají. Mají jakýsi základní výcvik. Seznamují se s tím, co vůbec hasičina obnáší. Obvykle je dvojnásobný až trojnásobný zájem o to, co jsme schopni za těch čtrnáct dní pojmout.

Vím také, že se zabýváte historií, protože nedávno jste měli výstavu v pražské vodárenské věži. Mám pravdu?

No, je to trošku jinak. V pražské vodárenské věží jsme chtěli udělat takové malé muzeum. Ale po dohodě s Muzeem hlavního města Prahy tam vznikla expozice velkých požárů. Je to krásná věc, ale je to mimo to, co jsme chtěli my. Nyní jsme si pořídili dvě historická vozidla. Máme Ford T z roku 1922 dovezený ze Spojených států. Teď nám přijel hasičský Ford A. Chceme tato vozidla používat v rámci našich akcí v Praze.

Tak, to já vám budu držet palce a věřím, že se zas na nějakou vaši akci dostavím. Díky moc.

Já také zdravím všechny hasiče a ty, kteří mají hasiče rádi.