Muzeum České hasičské jednoty zve k prohlídce ojedinělých exponátů

Muzeem nás provedl přímo sám prezident České hasičské jednoty Ing. Vasil Silvestr Pekar, Ph.D., který nám pověděl spoustu zajímavostí.

Kam mají návštěvníci přijet, aby si prohlédli vaše muzeum

Česká hasičská jednota má sídlo ve firmě Pyroservis v Praze 9 - Libni, na Kolčavce, která je sama o sobě historickým objektem. V rámci spolupráce nebo lépe řečeno sponzorství akciové společnosti Pyroservis se zde zřídilo hasičské muzeum, které začalo z původní sbírky a dál se rozšiřovalo.

Jaké největší zajímavost v něm uvidí?

Z počátku se zaměřovalo hlavně na hasící přístroje, které firma Pyroservis servisuje a dál se poté obohacovala o další historické prostředky, které používali hasiči, až se došlo ke koňským zápřahovým stříkačkám, a na nakonec i k hasičským motorovým stříkačkám v přívěsech.

Který z exponátů je podle Vás nejcennější? Ani ne tak hodnotou finanční, ale spíše tou historickou?

To je těžko říct. Snažíme se jako u všech předmětů, které tady jsou, dopátrat jejich minulost, takže u koňských zápřahových stříkaček máme většinou uvedeno odkud byly získány nebo odkud jsou původem. Řekl bych, že se kolem těchto exponátů skutečně jedná o velmi zajímavou historii.

Dále je ve sbírce celá řada dalších prostředků, které jsou skoro ojedinělé, protože se málo vyskytují v ostatních hasičských muzeích a dá se říct, že ty jsou pro nás nejvzácnější a tím pádem i nejcennější. Mezi ně patří třeba svolávací zařízení Tyfon, které je publikované na webu České hasičské jednoty v rubrice muzea. Zajímavými exponáty jsou i různé trakařové stříkačky. Jedna je dokonce s obloukovým vzdušníkem nebo větrníkem, které jsou vyloženě ojedinělé na svou dobu.  A to jsou právě ty exponáty, které mají svoji velkou historickou cenu.

Přijímáte do sbírky další exponáty, kdyby náhodou někdo našel historickou hasičskou cennost?

Samozřejmě, ojediněle, nejraději bychom viděli parní stříkačku, ale na to už tady nemáme prostory. Máme zřízený depozitář, přijímáme a vystavujeme, ale v případě, pokud nám to prostory dovolí. Nedávno jsme přijali jednu trakařovou a jednu motorovou stříkačku od hasičského sboru Moravské hasičské jednoty, které jsou vystavovány.

Přemýšlíte o jiných prostorách, kam by se vešlo více exponátů nebo zůstanete prozatím tady na Kolčavce?

Ano, přemýšlíme. Naše prostorové možnosti jsou velmi hraniční. Jsme v prostorách firmy, která potřebuje prostor pro obchodní činnost a nemůžeme ji omezovat v jejím vlastním rozšiřování. Uvažujeme o tom, že bychom muzeum přemístili do místa, kam budeme moci umístit více exponátů a bude blíže návštěvníkům. Otázkou je kam. Ideální by byl objekt v blízkosti sídla České hasičské jednoty, a tak přichází v potaz hlavně obvod Prahy 9, kde si myslím, objekty vhodné pro vytvoření nového muzea s více exponáty jsou a zároveň by expozice Městskou část obohatila. Uvidíme, jak dopadne jednání na zastupitelstvu.

Navštěvují muzeum jednotlivci nebo i skupiny návštěvníků?

Ano, jsou to i někdy návštěvy hasičských sborů, které si k nám udělají výlet. Muzeum navštívila i řada lidí z oboru požární ochrany, kteří se ve firmě Pyroservis školili na údržbu, kontroly a servis hasicích přístrojů nebo hydrantových systémů pro zásobování požární vodou. Ti se velice rádi a pravidelně zúčastňují prohlídek, protože zde máme expozice, které jsou přímo zaměřené na historii hasících přístrojů. Troufám si říci, že máme možná největší sbírku historických hasících přístrojů v naší republice i řadu dalších prostředků, které slouží k zásobování požární vodou. Historie navazuje na moderní dobu, kde se učí, o novinkách v oblasti požární ochrany a zároveň mají možnost porovnání s tím, jaké prostředky se používali v dávných dobách.

Navštěvují muzeum i děti ze škol a školek?

Ano, zejména v létě v rámci příměstských a městských táborů. S dětmi jsme v kontaktu i prostřednictvím různých akcí, které pořádá Městská část Prahy 9. Například při akci, která je konaná přímo u nás na Kolčavce je v tento den zároveň i den otevřených dveří. Jinak muzeum je samozřejmě přístupné bezplatně pro kohokoli, kdo si najde čas a přijde se podívat i v jiný den.

Je potřeba se na návštěvu muzea dopředu ohlásit?

Je to nejvhodnější. Po muzeu provádíme v rámci své práce, a ne vždy máme v daný moment volné ruce a čas se návštěvníkům věnovat. Máme sice návštěvní dny, většinou je to o sobotách a nedělích nebo o svátcích, ale je možné se ohlásit předem i na jiné dny a domluvit se.