Konference ochrany obyvatelstva 2024

V návaznosti na údálosti uplynulých let byly ústřední odbornou radou ochrany obyvatelstva zřízeny skupiny dobrovolníků ochrany obyvatelstva SH ČMS. Využití neziskových organizací při mimořádné události je třeba hlavně proto, aby se složky IZS mohli plně soustředit na řešení vzniklé situace. SH ČMS má díky své členské základně rozeseté po celé ČR skvělé předpoklady pro tuto funkci.

Po slavnostním zahájení konference se jako první chytil slova pan Mgr. Bohumír Martínek s tématem koncepce podpory úseku ochrany obyvatelstva. Přiblížil metodické pokyny a formy vzdělávání v okruhu ochrany obyvatelstva a strategické cíle v rámci této problematiky. Jedním z cílů této koncepce je zvyšovat soběstačnost při sebeochraně a svých blízkých v případě mimořádké události. K tomu by členové SDH měli přispět i formou vzoru pro ostatní obyvatele. Dalším cílem je zajistit dostatečnou formu vzdělávání dané problematiky a materiální zajištění v případě mimořádných událostí.

AKTUALIZACE 12:40

Dalším tématem konference byla historie a součastnost předurčených jednotek JPO V na ÚO Svitavy, které zúčastněným přiblížil kpt. Mgr. Vlastimil Štrumfa, koordinátor - metodik ochrany obyvatelstva HZS ÚO Svitavy. Zapojování JPO V přišlo poprvé v úvahu v roce 2008 pro zařazení kontejneru nouzového přežití do služby na CHS Pardubice. PRvní výcvik jednotek proběhl v roce 2009 kterého se zúčastnilo 10 jednotek z celého kraje. V následujících letech se výcviků zúčastňovali jednotky JPO V je spolupráci s jednotkami porfesionálních hasičů vždy na území jiného okresu. V roce 2016 vznikla Okresní odborná rada ochrany obyvatelstva, která zajišťuje odborný a pravidelně se opakující výcvik předurčených JPO V.

Posledním přednášenícím v prvním bloku konference byl zahranční host plk. Ing. Zoltán Tánczos, Ph.D., ředitel okresního ředitelství Hasičského a záchranného zboru v Galante, který svým přednesem přiblížil průběh zajišťování pomoci při pandemii Covid 19. Pandemii následně vystřídala válka na Ukrajině, kde bylo zapotřebí se postarat o všechny co se snažili před válečným konfliktem ochránit a utíkali přes hranice a zároveň zamezit případnému ohoržení Slovenska a případně celé Evropské unie. K využití dobrovolníků došlo i v případě utečenecké krize, kde jich bylo nasazeno velké množství. Nekoordinované a nenavazucící procesy však do situace vnášely chaos. Na základě vzniklé situace byl zřízen krizový štáb, který měl za úkol zkoordinovat práci dobrovolníků a logistiku tak, aby daná situace byla zvládnuta a neměla vliv na funkci hasičského záchranného zboru. V důsledku všech těchto událostí byla zřízena schámata  velkokapacitních center, která jsou schopná zajistit jasně a jednoduše příjem osob postižených mimořádnou událostí, zajištění ubytování, stravování a případné další péče.

 

Druhý blok přednášek zahájila Bc. Zdeňka Jandová, starostka KSH Jihomoravského kraje povídáním o činnosti KSH Jihomoravského kraje a jeho sborů na KACPU. V délce 13 měsíců se dobrovolní hasiči z celého kraje aktivně zapojovali do fungování center pro uprchlíky. Ať už se jednalo o zajištění evidence, stravování nebo ubytování. I přes prvotní špatnou koordinaci a organizaci v rámci předávání informací se ve spolupráci s Českým červeným křížem a Hasičským záchranným sborem podařilo zajistit fungování evidence a logistiky tak, aby všem byla zajištěna odpovídající pomoc. Ochota dobrovolných hasičů se zde opět potvrdila a do činnosti se zapojilo celkem 82 sborů z Jihomoravského kraje.

Plk. Ing. Libor Dušek, ředitel HZS ÚO  Ústí nad Orlicí přiblížil problematiku zajištění centrálního skladu humanitární pomoci Ukrajině, který se nacházel přímo v České Třebové. Zajištění prostor a následný provoz humanitárního skladu byl v prvních dnech extrémně náročný. Bylo třeba zajistit dostatek dobrovolníků, které z většiny tvořili opět hasiči, a zajistit třídění dodávaného materiálu tak, aby se dal co nejrychleji dopravit na potřebná místa.

Model distribuce ochranných prostředků v Pardubickém kraji a zapojení členů SDH doplnil JUDr. Martin Netolický, Ph.D., hejtman Pardubického kraje. Systém distribuce, který byl aplikován během Covidové pandemie tak, aby se ochranné porstředky dostali z centrálních skladů k obyvatelstvu převážně prostřednictvím sborů dobrovolných hasičů byl následně v době začátku války na Ukrajině využit opačným způsobem. Sbory dobrovolných hasičů naopak sváželi ze svých obcí darované prostředky do centrálních skladů, kde pak ve spolupráci s HZS a dalších dobrovolníků připravovali materiál na převoz přímo do míst postižených válkou.

AKTUALIZACE 16:00

O Záchranném útvaru HZS ČR, jeho předurčenosti a možnosti v nové struktuře promluvil brig. gen. Ing. David Kareš, velitel záchranného útvaru HZS ČR. Záchranný útvar se již od roku 2009 snaží zabezpečit pomoc v případě mimořádných událostí, jako bylo nedávno např. tornádo na Moravě, kdy je zapotřebí rychle a operativne reagovat na vzniklou situaci. Pomáhají státu v případě logisticky náročných operací ve spolupráci s dalšími institucemi. Mají v užívání vybranou techniku, která je předurčena k práci v podmínkách požáru s vysokou teplotní odolností a v nebezpečných zónách, vyprošťovací techniku, přepravní techniku a samozřejmě hasičskou techniku jako je např. Titan a Triton. Pod záchranný útvar spadají i kynologové, potapěči a střelmistři, kteří tvoří důležitou složku mezi ostatními složkami IZS.

Další téma, spolupráci HZS a SH ČMS při plnění úkolů ochrany obyvatelstva, přednesl plk. Ing. Miroslav Lukeš, ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení. HZS již dlouhodobě využívá činnosti, znalostí a ochoty členů dobrovolných hasičů. Z toho důvodu se v rámci spolupráce snaží finančně podporovat spolkovou činnost a napomoci vybavenosti JSDH. Snaží se o modernizaci infrastruktury varování a informování obyvatelstva. Přípravu ochranných prostředků pro určené skupiny obyvatel v případě mimořádné události jako je např. pandemie, zajistění evakuace osob a zajištění dostatečného počtu prostředků pro nouzové přežití. K tomu napomáhá i preventivně výchovná činnost, kdy se vrámci vzdělávacích akcí, právě ve spolupráci se členy SDH, snaží předat informace na občany a tím je vychovat k určité úrovni soběstačnosti v případě mimořádné události.

THT Polička  - přívěs na ochranu obyvatelstva vyvinutý za podpory Pardubického kraje

Dvounápravový bržděný přívěs konstruovaný do 2500kg, rám podvozku je ze žárově zinkované oceli s konstrukční rychlostí 130 km/h. Nástavba je sešroubovaná z hlliníkových porfilů a vybavena roletami pro co nejsnažší manipulaci s vybavením. Přívěs disponuje led světly pro bezpečný pohyb kolem přívěsu i pro snadnou orientaci ve vybavení, pěrným kolečkem, bezpečnostními podpěrami ložné plochy a výškově nastavitelnou ojí pro snadnou manipulaci. Na pravé straně je po celé délce skříně vozíku svinovací markýza pro vytvoření prvotního místa pro zahájení prací. Důležitou součástí je elektrocentrála, prodlužovací kabely, mycí koutek, nůžkový stan 6x4m, úložné boxy pro drobný materiál, police pro pitnou vodu nebo potřebný materiál, kompresorová autochladnička, termobox na potraviny, mikrovlná trouba, nerezový termohrnec, plynové topidlo s tlakovou lahví, eketrický rozvaděč a jídelní potřeby.

 

Projekt Skupin dobrovolníků nám na závěr představila Ing. Nikola Fenclová, vedoucí ÚORP. Pro co nejadekvátnější plnění jednotlivých cílů těchto skupin budou mít vždy k dospozici plán odborné přípravy aby se zajistila dostatečná informovanost všech členů. SDOO nemají v plánu přebírat činnost jednoty SDH ale úzce s nimi spolupracovat, ať už v problematice zabezpečení zasahujících nebo pomoci objetem mimořádné události.

První taktické cvičení Skupin dobrovolníků proběhlo v říjnu loňského roku v obci Borová s cílem prověřit akceschopnost těchto skupin ve spolupráci s HZS a jednotkami dobrovolných hasičů. Prezentaci tohoto cvičení komentoval mjr. Ing. Ondřej Slaný, vedoicí oddělení IZS a služeb HZS ÚO Svitavy, který měl dané cvičení na starosti po stránce organizační.

Dobrovolní hasiči se již od dětí připravují na nezištnou pomoc ostatním. Všestrannou přípravu pak část žáků využije po dovršení věku v jednotce dobrovolných hasičů obce. Skupiny dobrovolníků ochrany obyvatelstva mohou být další možností, jak do pomoci zahrnout i zbylé členy sboru. Jejich cílem je tvorba koordinované organizace založené na dobrovolnictví, humanitární pomoci a dalších činnostech na úseku ochrany obyvatelstva.