Dobrovolní hasiči nacvičují záchranu osob na zamrzlé hladině rybníka

Jednotky dobrovolných hasičů z SDH Klapý a Křešic nezahálí ani o víkendu. Mrazivé počasí a hlavně zamrzlou hladinu rybníka totiž hasiči využili k odbornému školení pod dohledem zkušeného instruktora z HZS Litoměřice Pavla Pecha, který proškolil dobrovolné hasiče v záchraně osoby propadlé tenkým ledem.

Velitel jednotky SDH Klapý Robert Viceník upřesnil, že cvičení absolvují všichni členové výjezdové jednotky SDH. "Jde o první podobné školení pod dohledem instruktora HZS. Jde o to, aby si každý člen naší jednotky vyzkoušel a osahal způsoby jak efektivně pomoci osobám, pod kterými se prolomil led na zamrzlém rybníku," podotkl velitel jednotky SDH Klapý Robert Viceník.

Zatímco v loňském roce podobný výcvik proběhnout vzhledem k teplému počasí nemohl, letošní chladné zimní počasí si tak dobrovolní hasiči z Litoměřicka mohou vyzkoušet přímo na zamrzlé hladině. 

Podle velitele jednotky SDH Klapý mají dobrovolní hasiči ve své výbavě od roku 2023 člun. "Na doporučení HZS jsme dostali do naší jednotky člun, přestože v naší obci není řeka. Nicméně při jiném pohledu jsme jen 4 km od řeky Ohře v Libochovicích, tedy v úseku, který v tuhle chvíli potřeboval posílit. Hned po pořízení člunu jsme absolvovali cvičení na řece Ohři, kde se společně s HZS okresů Louny a Litoměřice simuloval unik kapalin z ropovodu Družba (ani my jsme nevěděli, že ho máme kousek od nás) právě do řeky Ohře. Následně došlo k aktivaci naší jednotky a ta byla společně s profesionálními hasiči vyslání na stavbu norné stěny," dodává velitel jednotky Robert Viceník s tím, že člun může sloužit nejenom k záchraně nebo dohledávání osob, stavbě norných stěn, ale i pomoci při povodních. 

Dobré rady hasičů a zdravotnických záchranářů – jak se bezpečně pohybovat na ledu a jaká je první pomoc při propadnutí do zmrzlé vody?

V prvé řadě musíme led zkontrolovat, zda je jeho tloušťka pro pohyb osob bezpečná. Rozhodně se nedoporučuje vstupovat na led o tloušťce menší než 12 cm v případě stojatých vod. Pokud se jedná o zamrzlou hladinu pohybující se vody, musí být led vždy ještě silnější. Pokud začne led křupat nebo praskat, ihned si lehneme na břicho a vracíme se zpět tou samou cestou, kterou jsme po ledě šli.

Po ledové ploše se nepohybujeme ve skupinách a mezi jednotlivci by měla být udržována vzdálenost asi 5 m. Doporučujeme nosit s sebou záchranné pomůcky tzv. Ice Picks (ledové bodce) – krátké kovové hroty s rukojetí, pomocí kterých se můžeme dostat z vody sami. Dále by měli být lidé oblečeni do oděvů z umělých vláken (tzv. funkční prádlo), které v případě propadnutí se do vody nenasakuje vodu jako přírodní materiály (bavlna, vlna).

Pokud dojde k proboření ledu, je nezbytné dbát na vlastní bezpečnost a zvážit riziko, vyplývající z případné amatérské záchranné akce. Vždy je nezbytné ihned aktivovat IZS prostřednictvím tísňových linek.

První pomoc člověku, vyproštěnému z ledové vody spočívá především v zajištění tepelného komfortu. Pokud je oběť při vědomí, je na místě opatrné vysvlečení mokrých svršků a převlečení do suchého oblečení.  Máme-li po ruce např. autolékárničku, můžeme postiženého zabalit do termoizolační fólie. U nemocných v bezvědomí je nutné zkontrolovat základní životní funkce a v případě potřeby ihned zahájit neodkladnou resuscitaci. S první pomocí pomohou volajícím na tísňovou linku 155 zdravotničtí operátoři, kteří v těchto případech zůstávají s volajícím v kontaktu až do příjezdu výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby.

Hasiči cvičí záchranu osob propadlých v ledu. Aktuální počasí je totiž velmi zrádné, vodní hladiny vypadají zamrzlé, ale led nemusí být dostatečně pevný 

• Při proboření v blízkosti břehu se každý logicky snaží vylézt směrem ke břehu. Důležité je zachovat klid, v případě panického chování mu rychle ubývají síly. Jestliže dojde k nehodě uprostřed rozsáhlé vodní plochy, doporučuje se vylézat ve směru, odkud tonoucí přišel nebo přijel, protože tam byl led únosný. Od místa proboření je vhodné se plížit, aby se hmotnost rozkládala na větší plochu.
• Jestliže nastane situace, kdy se někdo proboří do ledu a není schopen sám vylézt, záleží na momentálním zdravotním stavu a fyzických možnostech svědků zda se rozhodnou pomoci nebo událost jen telefonicky oznámí na tísňovou linku. Při oznámení na linku 112 je nutné stručně a zřetelně popsat kdo volá, co se stalo, kde se to stalo a jak je tonoucí osoba daleko od břehu. U velkých vodních ploch je potřeba upřesnit, ke kterému břehu je osoba blíže a popsat nejvhodnější příjezdovou cestu. Hovor ukončit až po celkovém předání informací a pokynu operátora tísňové linky. Jestliže se na místě nachází více svědků, vyslat některého přihlížejícího, aby šel naproti přijíždějícím složkám IZS a navedl je na místo události. Do příjezdu záchranných složek je nutné s tonoucí osobou komunikovat a ujišťovat o blížící se pomoci.
• Oznámení na tísňovou linku musí provést i svědci a přihlížející před vstupem na led v případě, že se pokusí o laickou záchranu tonoucí osoby. Při vlastním proboření zachránce už může být pozdě. Po ledu je vhodné se pohybovat plížením. K vytažení osoby může posloužit větev, hokejka, prkno, případně nachází-li se v blízkosti vozidlo, je možné použít tažné lano z povinné výbavy. Jsou popsány případy, kdy se k záchraně posloužila i rybářská pramice, kterou tlačil zachránce před sebou po ledu a posunul jí až k tonoucí osobě.