ROZHOVOR: Dobrák v nadživotní velikosti
Na Facebooku se objevily fotky úžasného řezbářského díla Milana Kroce, dobrovolného hasiče z Hrádku nad Nisou, které nelze nechat bez povšimnutí. Hasič v nadživotní velikosti.
Dílo, které vytvořil je opravdu originální, a tak jsme pro vás zjistili pár zajímavostí - z jakého stromu je použitý kmen, jak dlouho práce na soše trvaly a jak s ní Milan naloží.
Milane, vy se řezbařinou živíte nebo je to koníček? Ne ne, neživím. Pracuji jako údržbář obráběcích strojů v KSM Castings CZ v Hrádku nad Nisou. Řezbařina motorovou pilou je, jen jedna z mála mých koníčků.
Hasič, přepokládám, není Vaše první dílo? Kolik soch už jste vyrobil? Hasič není moje první socha, pár soch jsem už vyřezal, přesný počet nevím, ale žádná nebyla zatím tak velká.
Vyrábíte na zakázku nebo pro radost? Snažím se vyrábět hlavně pro radost. Největší výzva, pro mne je, když řežu něco, co má smysl. Když se mé sochy například draží a výtěžek jde na dobrou věc. Jako se stalo pro Hrádecký spolek Ostrov života a pro chlapce, který se léčí s leukemii. Z toho mám tu největší radost. U toho si pak vždy řeknu, že to, co dělám má smysl. Samozřejmě, že když mi někdo napíše anebo za mnou přijede, že chce něco vyřezat, tak se vždy nějak dohodneme.
Kde jste se naučil tak zručné práci s pilou? Jsem naprostý samouk, metoda pokus omyl. Začal jsem s prací se dřevem před 4 lety, a to byl malej koníček na kolečkách pro dceru. Odkoukávám různé techniky, metody z internetu a dělám to tak do dnes. Na začátku jsem zkoušel jen malé věci jako jsou svícny, totemy atd.
Z jakého stromu pochází kmen, a jak se k němu vlastně přišel? Kmen pochází z Hrádku nad Nisou, je to lípa. 10. 6. 2019 v noci se Hrádkem přehnala bouře, která měla za následek pád i této lípy. O pár dní později mi napsal kolega od Hrádeckých hasičů, jestli bych neměl zájem o ten kmen, na což jsem neváhal a vzal jsem ho. Když ho dovezli ke mně domů a složili mi ho na zahradu tak jsem si řekl, pro tu jeho velikost, že to bude teprve výzva.
Bylo vyřezání hasiče první volbou nebo byly ještě nějaké jiné návrhy a nápady? První, co mě napadlo bylo, že budeme mít 16. 5. 2020 oslavy 150 let hasičů v Hrádku. Řekl jsem si, že by nebylo špatné udělat nějakou sochu k těmto oslavám. Že bych mohl vyřezat hasiče, originálního, výjezdového hasiče s dýchacím přístrojem v nadživotní velikosti. Chtěl jsem udělat něco co se moc nedělá anebo nevidí.
Jak dlouho jste se odhodlával k prvnímu zářezu? Plán byl jasnej, ale odhodlání k prvnímu zářezu trochu trvalo. Věděl jsem, že to nebude jednoduché, a že to asi nebude jen o jedné pile se čtyřicítkou lištou. 9. 4. 2020 jsem se do toho pustil, takže až téměř po třičtvrtě roce jsem udělal první zářez.
Která část sochy byla nejsložitější? Nejsložitější bylo si to řádně promyslet a rozvrhnout. Jak bude hasič vypadat jaký bude mít postoj, co bude mít v ruce atd. Na internetu jsem si našel obrázek hasiče vytiskl si ho na papír a pustil se do práce.
Jak probíhala Vaše příprava? Než došlo vůbec k samotnému řezání musel jsem celý kmen zbavit kůry a postavit si podlážku na které jsem stál, jelikož kmen byl vysoký přes dva metry. Naznačil jsem si na kmen pilou základní obrysy a vyřezal základní tvary. Jelikož nejsem žádný profi řezbář a moje pila není úplně tak vhodná na řezbu soch, tak to bylo trochu náročnější… po hrubém opracování sochy které mi trvalo dva dny jsem postupně prostupoval do větších detailů, až k dohlazování které dělám brusným kotoučem.
Jak dlouho Vám trvalo, než jste sochu vyřezal a dotáhl jí do finální podoby? Kolik vlastně měří? Do finální podoby hasiče jsem se dostal po 5 dnech práce na něm. S podstavcem měří přibližně 230 cm, přesně jsem ho neměřil. S poměrem k mé výšce by to tak mohlo být.
Co bude s hasičem? Už pro něj máte vybrané místo a jméno? Hasič byl převezen k JSD hasičů v Hrádku nad Nisou. Kde bude umístěn prozatím nevím, věřím že pro něj najdeme společně vhodné místo. Měl být darem ke zmiňovaným oslavám 150 let dobrovolných hasičů v Hrádku nad Nisou, vzhledem k situaci v ČR s Covid-19 se tyto oslavy ruší, a tak i proto jsme s velitelem jednotky bavili o případném jméně. A to hasič Covid. Zda tomu tak bude ale stále není jisté. Jeho umístění a jméno se určitě bude ještě projednávat.
Tímto bych chtěl i poděkovat za tuto možnost, kterou jsem dostal. Samozřejmě Hrádeckým hasičům, kteří si vzpomněli na mé umělecké nadání :) a dovezli materiál ke stvoření sochy. A také své rodině i sousedům, kteří měli v těchto pěti dnech ohromnou trpělivost :)
My děkujeme Milanovi za sympatický rozhovor, i když pouze na dálku, ale těšíme se, až se na „Covida“ zajedeme podívat osobně.
Přejeme hasičům z Hrádku nad Nisou, aby si i přes aktuální omezení užili oslavy jejich 150. výročí a mnoho šťastně končících výjezdů. A kdyby zase nedej bůh spadl někde nějaký statný strom, víte komu můžete jeho kmen věnovat :)
